O hradu Lukově

Málokoho z návštěvníků hradu asi napadne, že historie místa, na němž se dnes tyčí středověké hradní zříceniny, je mnohem starší a sahá hluboko do minulosti. Své stopy zde zanechali již lovci starší doby kamenné. Od poloviny 6. tisíciletí př. n. l. se zde usazovali nositelé zemědělských kultur. Největší intenzity dosáhlo osídlení v mladší a pozdní době bronzové, v období kultury popelnicových polí (1300 – 750 př. n. l). Nositelé této kultury – zemědělci, zruční řemeslníci a obchodníci – začali pronikat i do kopcovitého a do té doby prakticky neobydleného území dnešní východní Moravy. Kromě běžných sídlišť v níže položených oblastech tehdy budovali na strategicky výhodných výšinných polohách také opevněná sídliště – hradiska. Jedním z nich bylo i hradisko na dnešním hradním kopci nad obcí Lukov, které leží v nadmořské výšce kolem 515 m n. m.

Počátky středověkého hradu Lukova jsou zahaleny tajemstvím. Asi se už nedovíme, na čí popud byla zahájena stavba, ale jisté je, že jeho vznik je spojen s královskými zájmy. Lukov se stal nedílnou součástí pevné sítě hradů, které tvořily ochranu východní hranice Českého království. První nepřímá zmínka o existenci hradu pochází z roku 1219, kdy se objevuje zpráva o lukovském kastelánu Buni z Lukova.

Hrad Lukov patřil v době své slávy k největším hradům na Moravě. Společně s hrady Veveří a Helfštýn chránil tehdejší Jantarovou stezku (obchodní cestu spojujíci sever Evropy s jihem). Jeho nejvýznamějšími majiteli byli Šternberkové, kteří hrad obývali ve 14. a 15. století.

Do dějin hradu Lukova se zapsal i vojevůdce zvučného jména z doby třicetileté války, Albrecht z Valdštejna. Hrad získal sňatkem, ale už po pěti letech byl nucen uprchnout z Moravy. Hrad poté obsadili vzbouření Valaši a později byl dobyt Švédy. Při odchodu švédské posádky v roce 1643 byl hrad vypálen a po provizorních opravách sloužil jen hospodářské správě. V září 1643 nařídil švédský generál Torstenson, aby hrad byl zbaven posádky a hradby strženy.

Dvě stě let je hrad Lukov opuštěný, ukrytý v lesích nad vesnicí. Měnil se postupně ve zříceninu, hromadu sutin, které ukryly i to málo, co z něj zbylo. Přesto na něm nikdy neutichl život. Stal se lákadlem pro romantiky, snílky, turisty, místem dětských her i zájmem bádání vědců.

Zříceniny hradu jsou spravovány Státní památkovou péčí v Brně. Od roku 1990 na hradě působí Spolek přátel hradu Lukova. Jeho účelem je sdružovat všechny, kteří jsou ochotni jakýmkoliv způsobem pomoci při záchraně hradu Lukova, bez rozdílu věku a pohlaví. Spolek je nepolitické neziskové sdružení, nezávislé na jiných subjektech, je samostatnou právnickou osobou. V současné době má 62 stálých členů a desítky příznivců. Jeho předsedou je Ing. Jiří Holík. Dlouholetou pomoc při záchraně a konzervaci hradu každé letní prázdniny hradu věnují dobrovolníci z Hnutí Brontosaurus. Na hradě se konají tradiční tábory pro rodiče s dětmi, a také tábory pro mládež pořádané základními články Hnutí Brontosaurus, jejichž existence je od počátku s Lukovem pevně sepjatá. Jde o ZČ HB Klub přátel Lukova a ZČ HB Fénix. Tyto organizace a stovky dobrovolníků, kteří se podíleli na péči o Lukov, společně oslavili v roce 2013 výročí 30. let Brontosaurů na Lukově.